HOREZDAR

Je "sváteční" odpoledne 17.11.2011 a já sedím v teple u krbu na Zbojnické chatě. Letošní závěrečné tatrování jsem nakonec naplánoval tak, že výchozím bodem mi bude právě Zbojnická. Venku mrzne, ale je nádherně. Inverzní ráz počasí již několikerý den připravuje, pro všechny kdo milují hory, nadstandartní parádu. Z Otrokovic jsem vyrazil přesně, jak jsem si naplánoval, ve 4 hodiny ráno. Ranní mlha mě doprovázela, prakticky, po celou cestu. Až teprve závěrečné stoupání mě dostalo nad opar a tak ve Smokovci, v 8:00, s bezmračným nebem, začínám nabírat první metry směr Velká Studená dolina. Tentokrát pěšky ze Smokovce, protože čekání na zubačku na devátou jsem odmítl. Hned po pár metrech se mi do úst derou nehezká slova na adresu toho sedmdesátilitrového "prasátka", které vláčím na zádech. Bude to pěkná morda, než vyšlapu 950 výškových metrů. A taky že jo… 11:30 jsem dorazil na "Zbojandu". Záda poměrně pěkně protáhnuté, navíc závěrečné stoupání po ledě…nic...

Je tu opět listopad a s ním první cukrování kopců. Pravděpodobně letošní závěrečná se uskuteční za necelé dva týdny. Kde jinde než v Tatrách Vysokých. Nezcela ujasněný program však má své cíle a mezi ně rozhodně patří Baranie rohy. Snad se nám zadaří, výjde počasí a hory nás nechají kochat se jejich krásou a dovolí mi umístit do fologalerie pár snímků. Předpokládaný termín na "cinkání". Forma je "báječně" naladěna, tak doufám, že mě kopce trochu protáhnout ;-) Mějte se všichni krásně, když je venku tak krásně a držte nám palce. Díky a hore zdar!