Zimní tatranská turistika
Je sobotní ráno. Trochu pošmourné, ale klidné. Dřevnice už téměř popadla do normálu a její voda krásně zpívá píseň vod, které stékají z nedalekých kopců. Město není zase tak špatné, když v něm nejsou auta a lidi. Z husté oblačnosti na Tlusté hoře se vynořil Maják. Maják V celém průběhu tohoto týdne, který byl ve znamení příprav na cestu do Tater, jsem žil v představách a strašně moc jsem se těšil. To trvá i nyní, nějaké dvě hodinky do odjezdu. Odpoledne budeme v Zakopanem. Celá příprava byla dost hektická, ale čemu se divit v tomto divném čase. Díky tomu si ale můžu říct, že byla o to víc dokonalá. Jsem připraven po všech stránkách. Tak by to mělo být vždy. Poslední aktivitou před odjezdem bude ještě smažení řízků, abych nejel s prázdným břichem. Tak a jedeme… Teď je pondělí večer a vše je už za námi. Jak moc „bohužel“ to je, to neumím popsat. Takže bude lepší, když se v myšlenkách vrátím zpět do soboty… Ze Zlína jsme opět vyjeli v tradičně dokonale přesných časech. Klobouk dol