HOREZDAR

...tam nahoře je vzduch tak průzračný a čistý, slunce tak jasné, drn tak krátký a hustý, květy tak veliké a zářivějších barev, a kořenná vůně všude vane z půdy... Definice horského jara od Julia Kugyho, kterého opravdu obdivuji a klaním se před jeho životním dílem a jeho životem vůbec. Ta definice mi připadala tak krásná, že právě pro její krásu jsem si ji zvolil a umístil na tento blog. Ale teprve včera, 18. května, jsem si ji zcela přesně uvědomil a pochopil vše, co je v ní obsaženo… Šarafiový vodopád Byla to výjimečná souhra všech aspektů. Předpověď počasí na třetí květnový týden byla jako z katalogu krás. Do toho nějaká ta práce na Slovensku a nápad byl na světě. Když to půjde, ve středu se urvu a pojedu do Tater. Protože, když to nešlo před dvěma týdny, tak teď by to šlo. Podle podmínek, které byly v Tatrách, jsem se rozhodl pro doplnění hřebenového přechodu Západních Tater. Jako výchozí bod jsem si zvolil Žiarskou chatu. Od Baníkova po Smutné sedlo. To byl primární cíl. Doplnit s

Alespoň jeden trek za měsíc. To by bylo skvělé. A proložit to tréninkovými či kondičními výšlapy. Budu se opakovat, ale pro letošní rok jsem si naplánoval docela dost náročný program a na to, abych ho mohl nějakým způsobem uskutečnit, je třeba být připraven po všech stránkách. Duben utekl jak voda a přinesl spoustu nových věcí. Jednou z těch významnějších bylo stěhování z krásné, klidné Mokré na Nábřeží v Prštném. Svůj volný čas jsem tak věnoval, v maximální možné míře, právě tomuto přesunu, takže na přírodu moc času nezbylo. Jenže každé povinnosti jednou skončí a tak i mě skončilo stěhování zabydlením se. A přišel květen, máj, lásky čas a s ním i telefonát s žádostí o trek. Původně zamýšlený dvoudenní výjezd do Tater jsme museli, bohužel, odpískat, protože neporučíme ani větru, ani dešti resp. sněhu a tak nám naše plány zhatily neskutečné sněhové přívaly. Bylo by nerozumné pouštět se do něčeho, co nemá dobrý základ. A tím základem jsou podmínky především klimatické. Na nějaký jarní ta