Příspěvky

Vysoké Tatry 2022

Obrázek
Když jsem dnes vstával byla ještě tma. Podělal jsem jakúsi nutnú prácu, hříbky v sušičce protřídil, další naskládal, protože něž odjedu, tož to mosí byt hotové. Uvařil jsem si kafe a šel ven. Byla ještě noc a nebe plné hvězd nade mňú. To je neskutečná nádhera. Přírodo děkuju! Asi ale padne mlha.  V ranním rozbřesku již nebylo vidět Klášťova a z kopca Humenca byly patrné už jen siluety vrchních stromů v Háju. Je krásný den. Mlhy sa stahujú k Vláře a obrysy Humenca začínajú být zřetelnější. Dnes budu v Tatrách. Ještě nachystat věci a na poledňa mizíme. Sleduju každičký okamžik zrození dnešního dne. Je to úžasné a krásné... Vychystávání potřebného vybavení mělo drobnú skvrnku. Nemohl jsem najít mačky. Hledal jsem dlúho, ale marně, až jsem začínal být lehce nervózní. Bez stúpacích želez do hory nemožu. To je nemyslitelné, to by nešlo. Tož jsem neváhal, sednul do auta a na otočku do Zlína, abych pořídil mačky. Trošku sa mně to zkomplikovalo, času najednúc nebylo a všecko začínalo být trochu

Slezské Beskydy s trochou valašského zamyšlení

Obrázek
Tak nám pomalu končí léto. Doba je zvláštní až hektická. Všechno se mění, nikoliv tak jak bychom si bývali byli přáli, ale tak už to někdy je. Rekonstrukce chalúpky pokračuje v rámci možností. Člověk má jen dvě ruce a dvě nohy. Třebaže by ty nohy rády šlapaly po kopcích, musí běhat především okolo stavby. A i přes veškeré úsilí si někdy říkám, jestli neběhají méně, než by mohly. Myslet si na nějaké výšlapy, když je potřeba toho co nejvíce udělat, to by bylo příliš bohémské. Tož tak se mňú. Proto s velkým povděkem přijímám každou možnost, která se mi naskytne. A jedna taková přišla jako blesk z čistého nebe. Díky práci, kterou jsme prováděli v Dětmarovicích, respektive díky ubytování, které jsme si našli na polské straně hranice, v Ustroni, jsem měl možnost navštívit Slezské Beskydy. Je až s podivem, jak se dokáže krajina měnit, na tak malém prostoru. Průmyslem poznamenaný sever Moravy, respektive Slezska jako by najednou zmizel, sotva člověk překročí hranice do Polska. Slezské Beskydy

Jarní Lúčanská Malá Fatra aj iné...

Obrázek
SMUTNÝ ZAČÁTEK Začátky každého vyprávění bývají nejtěžší. Odkud začít…? Co nezapomenout…? Poslední příspěvky na tomto blogu mají jedno společné. Odehrály se v blbé době. Někdy to vypadá, že to všechno spěje ke konci. Že nebudou žádné blogy, žádné příspěvky a všechno jenom proto, že je nebude mít kdo zakládat a kdo psát. Jestli toto všechno není začátek konce našeho druhu. A ať už to dopadne, jakkoliv, příroda tady zůstane i bez nás. Je mi to líto, je mi to moc líto… KONEČNĚ TO LEPŠÍ Hrrrrrršt, rychlo jinam! Teho dňa bylo nádherně. Nevyužít takové příležitosti, to by byl hřích. Příroda se pozvolna probírá do jara a ani na hřebeňoch už zima nestačí. Chtěl jsem trochu výš, a tak jsem si vybral nejbližší variantu, která mě dostatečně naplnila. Lúčanskou Malou Fatru, na které jsem si vybral oblast Jankové a Skalek. Krásný hřeben tohoto úžasného pohoří, kterým jsem si doplnil své znalosti a téměř tak propojil Kľak s Hnilickou Kyčerou, Už mi chybí jen kratičký úsek ze Sedla pod Úplazom na Úpl

O Sluníčku

Obrázek
Určitě se stalo každému, že občas jede na hranu. Člověk je nafedrovaný jakýmsi stresem, až si jednou řekne, že je potřeba zvolnit. Vracaja sa dom 😊 měl jsem před sebou den a půl, kdy jsem si mohl říct, teď! Už z pátka na sobotu sa ně zdály krásné sny. Všude byla příroda, kopce, tož ideální sen pro mňa... Pekl jsem kuře, které jsem si to ráno naložil, ale začal jsem pozdě. Venku byl nádherný den a Sluníčko dodávalo vše potřebné. A já peču kuře… „Kuře mosí počkat!“ zavelel jsem si, vypnul troubu, hodil do batohu nezbytné věci a vyrazil do Hája. Prochodil jsem skrze Háj v přímé linii k pomyslnému vrcholu. Krajina sa otvírala a já jsem mohl poznávat ty naše kopčiska kolem. Je to jak, když sa díváte na nějaký film. Kolikrát jste ho už viděli a stejně pokaždé najdete nějakú novotu. Myslím, že dneska už mám velice slušnú představu, jak to tu dokolečka je. Ale to není o Sluníčku. To bylo tuto sobotu nádherné. Přešel jsem přes mladý lesík na louku a směřoval ke křížku. A tam jsem seděl, n

Rok 2022

Datum aktualizace: 29.10.2022 Kondiční a tréninkové trasy: Koeficient H/L = koeficient strmosti terénu (převýšení / délka trasy) Poř.č.: 1 Datum: 01.01.2022 Oblast: Vizovické vrchy (CZ) Trasa: Drnovice 68 – Turistický přístřešek nad Drnovicemi – Kříž nad Drnovicemi – Drnovice (Milíčov) – Tichovský potok a zpět Délka: 4,33km Převýšení:       164m Koef. H/L:        37,88 Čas trasy:        neměřeno Poznámka:     novoroční výšlap s Vincou do okolí Drnovic za pozdravením přírody; 9°C na kopcu fúkalo; po sněhu ani památky jen drobné zbytky; Vinca vcelku aktivní přístup – paráda Poř.č.: 2 Datum: 09.01.2022 Oblast: Vizovické vrchy (CZ) Trasa: Drnovice 68 – Ploština – Peklo – Bařinka (716 m) – Vařákovy paseky – Vrátnice (rozcestí) – Láz (rozcestí) – Krajčice (730 m) a zpět Délka: 18,78km Převýšení:       634 m Koef. H/L:        33,76 Čas trasy:        4h06m Poznámka:      nedělní kondiční výšlap na Krajčici; poznávání nových cest; když jsem vycházel svítilo sluníčko, na hř