Listopadové Vizovické vrchy a Javorníky
Přece jen mi to nedalo a dohnalo mě to k psaní. Kdyby bylo stejně tolik příležitostí jako touhy psát bylo by to úžasné. Leč opak je pravdou. Kromě nekonečného vršovického příběhu, který tuto skutečnost jen podtrhuje, nám všem, milovníkům přírody a horomilcům, komplikují život veškerá opatření související s šířením virů. Takže zůstávají skromné možnosti místních koutů přírody. Ovšem i skromné příležitosti mohou poskytnout blaho na duši i těle. Podzimní listopadové počasí se neslo vesměs v inverzním duchu. Takže na horách krásně. Všechnu tu krásu jsem ale vnímal především v televizních relacích Počasí při pracovních pobytech v Praze. A to mi moc nepřidávalo. Na horách krásně a já v mlhavé a smogové Praze. Výpady do Prokopského údolí jsou jen chabou náplastí na roztouženou duši. Buďme spokojeni s málem a buďme pokorní. Přesto však buďme na sebe nároční. Největší dopad tohoto všeho vnímám na Vincovi. Ten, aniž by si to uvědomoval, stagnuje. A při jeho rychlém růstu může lehce dojít k nenáv