Vysoké Tatry 17.-20.11.2011

Je "sváteční" odpoledne 17.11.2011 a já sedím v teple u krbu na Zbojnické chatě. Letošní závěrečné tatrování jsem nakonec naplánoval tak, že výchozím bodem mi bude právě Zbojnická. Venku mrzne, ale je nádherně. Inverzní ráz počasí již několikerý den připravuje, pro všechny kdo milují hory, nadstandartní parádu.

Z Otrokovic jsem vyrazil přesně, jak jsem si naplánoval, ve 4 hodiny ráno. Ranní mlha mě doprovázela, prakticky, po celou cestu. Až teprve závěrečné stoupání mě dostalo nad opar a tak ve Smokovci, v 8:00, s bezmračným nebem, začínám nabírat první metry směr Velká Studená dolina. Tentokrát pěšky ze Smokovce, protože čekání na zubačku na devátou jsem odmítl. Hned po pár metrech se mi do úst derou nehezká slova na adresu toho sedmdesátilitrového "prasátka", které vláčím na zádech. Bude to pěkná morda, než vyšlapu 950 výškových metrů. A taky že jo… 11:30 jsem dorazil na "Zbojandu". Záda poměrně pěkně protáhnuté, navíc závěrečné stoupání po ledě…nic moc. Ještěže mám v batohu mačky…zůstaly tam, ale potřeba budou. Po čaji a zelňačce si vybaluju věci. Sušení a příprava na odpoledne…jenže co čert nechtěl, únava mě dostala a tak po obědě, s průvodcem v ruce, uléhám na matraci a usínám. Vzbudil jsem se před chvilkou (16:30). Na kopce už padla tma a tak začíná magický zbojnický večer… Na zítra mám v plánu několik tras, ale jasno ještě stále nemám. Uvidíme…

Pátek, 18.11.2011, 14:45 Sedím na Zbojnické chatě, v kuchyni se mi vypráža syr a za sebou mám jedno zasloužené točené pivo. Ráno jsem vstával v 6:40. V 7 snídaně a v 7:40, vybaven litrem čaje, mačkami a cepínem vyrážím vstříc kopcům. Počasí jaké si nevymyslíte. Top class azuro, teplota lehce pod nulou. Nádherný den. Přes hradbu Slavkovského štítu se dere ranní slunce. Vyrážím a po desíti minutách chůze si sám sobě říkám: "Jdu na Javorový štít." Snad jsem to nechtěl, snad mi to nějaká pohnutka mysli zařídila, ale šel jsem. Pro výstup i sestup jsem zvolil "Zbojnickou stezku" Ostrým kotlem. (Vysoké Tatry pro horolezce část 2. - F.Kroutil, Olympia 1976, cesta č.1399) Po žluté jsem dorazil až na úroveň Sivých ples a odtud vlevo k Ostrému kotli. Pod žlabem jsem nasadil mačky a vzhůru…až do sedýlka pod vrcholem a odtud vpravo, kousek na vrchol. Jsem na vrcholu. Je 10:10. Usedám a nastává dloooouháááá relaxace na vrcholu. Celkem asi hodinu a půl jsem strávil na vrcholu Javoráku. Tatry jako na dlani. Od Kriváně až k Belianským Tatrám. Nádherááááááááááááááá. V tento moment se ve mně začíná lámat myšlenka zůstat do neděle. Sestup téže cestou. Více než strmé firnové pole ve žlabu bylo nepříjemné suťovisko se spoustou volných balvanů. Ale nakonec zpět na žluté a směr Zbojnická chata. Před zkratkou k chatě mne však osvícený vrcholek Zbojnické kopy v závěru Velké Studené doliny přesvědčil a tak jsem pokračoval, až na tento vrcholek. Opět relax. Čajík z chaty, nebe bez mraků, pohoda a nádhera. Je 15:30. Jsem po obědě, příjemně utahaný. Beru do ruky průvodce a začínám studovat co zítra…

Včerejší zbojnický večer byl plodný. Seznámil jsem se s kluky z Liberce (Honzou a Romanem) a Dášou a Dášou z Prahy resp. Spišského Podhradí. A tak ráno po snídani vyrážíme jako skupina na Svišťový štít. Výstupová trasa po hřebeni . (Vysoké Tatry pro horolezce část 2. - F.Kroutil, Olympia 1976, cesta č.1253). Sestup, po rozdělení , Divou kotlinou (cesta č.1247). Svišťový štít si dáváme v naprostém klidu, bez stresu a vrcholy, nejen ten východní hlavní, si užíváme do sytosti. Sestup Divou dolinou využívám ke studiu žlabu mezi Východnou Vysokou a Kupoľou. Ještě nějaké foto a je to. Po návratu na Zbojnickou padá definitivní rozhodnutí. Zítra jdeme na Kriváň. Ubytování doporučeno místním tatranem, který nám kromě zajímavého vykládání dává "kontakt" na paní Stanzelovou. Jdeme dolů k autům. Netradičně jinudy. Naslepo opouštíme značenou stezku a kopírujeme potok, který ubíhá do doliny. Cestou potkáváme Dášu & Dášu a tehdy je vidíme v onom dni naposledy. Pár rozloučení, plán na večer…jenže všechno je nakonec jinak. Holky trochu opožděně sešly do Smokovce a na večerní koupání nemají pomyšlení. Ovšem my, mile překvapeni nádherným ubytováním a saunou, si ordinujeme trojnásobnou kůru v připravené sauně. Příjemně unaveni uleháme a regenerujeme na zítřejší náročný výstup na Kriváň.

Ráno jako přes kopírák. Vyrážíme z Třech studniček a ostré tempo, které volí kluci, mě dostává do kolen. Snad sauna za to může nebo co, ale fyzicky nestíhám a trápím se. Každým pohledem na hodinky +100 výškových metrů. Příšerné stoupání… Po pár pauzách jsme na vrcholu tohoto symbolu Slovenska. Nejvýše v tomto turnusu. 2495m. Nádherné počasí, skvělý tatran na vrcholu. Ukazuje nám dolinky, štíty a vykládá zajímavé zážitky ze skialpu v Tatrách. Je lehce po poledni, neděle 20.11.2011. Zahajujeme sestup a tím uzavíráme účet letošním zakončovacím Tatrám. Letos obzvláště vydařené, co se počasí týká, a i program uspokojil na maximum potřeby relaxu v horách. A Ti kdo nebyli, můžou tiše závidět ;-) Ve fotogalerii je pár snímků, mix fotoaparát a telefon. V rámci možností… Děkuju Vám, Tatry milované.