HOREZDAR

Kde se vzalo, tu se vzalo, najednou jsem měl chvilku volno. Venku podzim v rozpuku a přede mnou čtvrtek, který sliboval slušné počasí v horách. Narychlo jsem vymýšlel program. Chtěl jsem Tatry. Před týdnem napadla první sněhová nadílka. Přemýšlel jsem, co bude nejrozumnější. Nakonec mi z toho vyšla Jakubina v Západních Tatrách. Výrazný masiv se zajímavou hřebenovou stezkou. Vypadalo to lákavě. Rozhodl jsem se. Brzký ranní přesun pod hory proběhl hladce, a tak jsem mohl vyrazit podle plánu. V 7:30 jsem vyrazil z Ústí Račkové doliny (Úzká dolina). Venku bylo téměř mrazivo, ale chůzí jsem se brzy zahřál. Po chvilce jsem dorazil k rozcestí mezi Jamnickou a Račkovou dolinou. Odbočil jsem doprava a následoval chvíli zelenou i žlutou značku současně. Lesní cesta mě přivedla pod les, který spadal mohutným ramenem z masivu Jakubiny. V tomto místě zelená stezka uhýbá vlevo a pokračuje lesem, ostře do kopce. Náročnost terénu umocňoval fakt, že již brzy poté, co jsem začal stoupat, jsem ztratil zř

Rozhodl jsem se, že nebudu mazat historii této rubriky. Alespoň si můžu sám sobě ukázat nakolik své plány realizuji anebo nakolik jsou to jen má přání. Prostě to tu budu nechávat ;-) Tož tady už jsem nebyl pěkně dlouho. Všeckého je moc, ale cosi málo přece enom bylo. Pokusím sa něco vyplodit na téma Slezské Beskydy... (24/08/2022) Po dlouhé době jsem něco publikoval a před námi zima...uvidíme jak to všechno bude. Vždyť je to někdy na zbláznění...ale kdo se bojí nesmí do hory ;-) ...tož sa těšme, co na nás kdo vymyslí... (28/11/2021) Po čase jsem opět zpátky. Tatry nevyšly. Co dělat? Vládní opatření jsou neúprosná a tak jsme narychlo zvolili náhradní plán. Pouhá změna písmenka nás zavedla nikoliv na Slovensko, ale do Slovinska. Tož zkusím to nějak zpracovat a něco napsat. Zážitků mám mnoho... (01/08/2021) Po delší době se vracím a v mysli mám určité představy, které bych rád "zhmotnil" do reality. Kromě krásných výšlapů v okolí Drnovic, ke kterým bych se rád ještě jedním přísp

Podzimní čas je tady, ale já bych se rád, ještě na okamžik, vrátil do léta. Pracovní povinnosti mě tentokrát zavály do Štýrska, do Grazu. I přes silně nabitý pracovní program jsem si našel jeden den, jednu jedinou volnou neděli, abych se podíval do okolí, které nabízelo mnoho příležitostí k výletům. Když jsem se v sobotu večer chystal na nedělní trek, byl jsem odhodlaný vyrazit brzy ráno, abych si to pořádně užil. Ovšem nedělní ráno nebylo příliš přívětivé. Zatažená obloha a předpověď nic moc. No, nic, z výletu nic nebude… To bych, ale nebyl já… Po ranní kávě jsem se rozhodl, že to přeci jen zkusím. Z Ehrenhausenu, kde jsme bydleli, bylo nejblíže do Lavanttalských Alp. Náš dočasný azyl v Ehrenhausenu Mým cílem byl Grosser Speikkogel, nejvyšší vrchol oblasti Koralpe. Vrchol, jenž jsem mohl každý den vídat při svých cestách do práce, do Grazu, a zpět. I přes nejisté počasí jsem se tedy přeci jen vydal. Vyrazil jsem kolem půl devaté ráno. Před sebou hodinku jízdy autem do sedla Weinebene,