HOREZDAR

Konečně mi situace dovolila zkusit si nějak to moje chození přírodou. Sádrová botička je dnes už čtvrtým týdnem z nohy, za sebou dva pracovní týdny. Je čas to zkusit pomalu zatěžovat v "šikmém" terénu. Přemýšlel jsem, která trasa bude nejlepší, abych to zprvu nepřeťal. Rozhodl jsem se pro Komonec. "Klasická osmička", kterou jsem pak nešel poprvé, nabízí střídmé převýšení 450m s ostřejším nástupem od spodního parkoviště přes Malenisko a křížovou cestou na hřeben. Přechází se přes tři, respektive čtyři vrcholy. Na první vrchol, který nese jméno Brda se musí sejít vlevo ze stezky v místě vyhlídkové lavičky a cestou, necestou po "cyklo" trase k vrcholu. Dalším vrcholem jsou pak rozvaliny hradu Starý Světlov. Sestup z hradu ke stezce je ostrým svahem, další zkouška pro nohu. Následuje výšvih na Bábu. Na nahou Bábu. Vichřice a sucha způsobily, že se tento kopec stal ideálním vyhlídkovým bodem. Podle pána z lesa, co nestihly vichry a sucho, to dokončil kůrovec. B

Moje putování přírodou mi dává strašně moc energie. Je to nádherná síla Matky Přírody. Krása, která naplňuje mysl blahem....pořád nevím, jestli dělám dobře, ale věřím, že ano...dobyvatelé a přemožitélé vrcholů, zdolávači hor...pro Ty to tady není. Zásadně nesouhlasím s jakýmkoliv pokořováním kopců. Jedině pokorný může dosáhnout vlastního úspěchu, když stane na vrcholu. Hora není soupeř. Vždy prosím přírodu, aby mi nechala nahlédnout do svých zákoutí. Aby mne nechala být, že nejsem nepřítel, že nejsem soupeř, kterému by se měla bránit. Mohu říct, že mi to příroda dovoluje a "vrací" mi mou pokoru svojí otevřenou náručí. Souznění se vším živým i neživým je pak pocit blaženosti. Tehdy člověk pozná svoji vlastní podstatu bytí. Mohu připravit individuální plán pro skupinku i jednotlivce. Při vícedenních akcích zajistím ubytování. Vše je na domluvě a Vašem přání. Jako inspirace Vám může posloužit Vrcholová kniha anebo Zápisníky provedených aktivit . Pokud by Vás tedy cokoliv z uved