Karpatské putování na konci roku
Je zimní lednový sobotní večer a zůstal jsem tu v chalúpce sám. Dlouho, tedy jak se vezme, co je dlouho? Tož, dlouho jsem přemýšlel nad tím, že by bylo třeba napsat pár slov o štěpánském výšlapu do Bílých Karpat a o celém tom konci roku, potažmo o začátku tohoto roku současného. A tak sedím u klávesnice a píšu. Pustil jsem si nějakou relaxační hudbu se zasněženou krajinou a zvířátky a jal jsem do sepisování toho všeho. V kamnech praská dřevo a venku tma zastavila tání sněhu. Zima je tu tak, jak pravil stoletý valašský kalendář. Bude dobrý rok. Alespoň tedy pro přírodu. Věřím, že bude dobrý. Co sa ně teda stalo? Vánoce jsou svátky požehnané, že by byly klidné a plné míru, to se mi ovšem nezdá. Každý si ten klid a mír musí v sobě nějak najít, jenže to by nesměl nikam chodit. Vše na Vás dýchá takovou tou atmosférou přeplněných parkovišť, z rádia a z televize to do nás perou všemi možnými směry a ve zprávách se to hemží samými tragickými postavami. A dost! Teď jsem se přistihl, že tu vnáší...