Julské Alpy 2010

          Ve dnech 3.-10.7.2010 jsme absolvovali Julské s pořadovým číslem 5. Tentokrát s nabitým programem, jenž se nám podařilo splnit téměř na 100%. V silně obsazené sestavě Martina, Leona, Honza I., Honza II., Michal, Vojta, Peťa, Kája a já. Tedy 9ks.

          Našim prvním celodenním výletem byl výlet č.1 Velika Črnelska špica 2332m. Tuto trasu jsme absolvovali v kompletním složení s průběžnými, drobnými organizačními změnami. Start 4.7.2010 (druhý den pobytu) v 8:00 lanovkou na Kanin. Cesta do Škrbiny pod Prestreljenikom byla v pohodě (jak jinak…) a dále sestup po sněhových polích do sedla Prevala taktéž. Úbočím Lopy jsme se dostali do kamenného světa pod Črnelskou špicu k hřebeni Jelenku. Zhruba v těchto místech "došel", ne zcela doléčený, dech Martině, která se přes zápolení s chorobou rozhodla tuto cestu absolvovat. Následkem čehož jsme skupinu rozdělili na skupiny dvě. Martina a já jsme dále nepokračovali k vrcholu Veliké Črnelské špice, ale naše kroky směřovaly přímo ke speleologickému bivaku, kde jsme na zbytek skupiny počkali. Mezitím co jedna větev dosáhla vrcholu Veliké Črnelské špice, 2332m.n.m., si naše dvojčlenné družstvo zkrátilo čekání výstupem na Vrh Ribežnov 2022m, který byl jednoduše k dosažení přímo z bivaku, kde jsme zanechali prakticky všechny věci a k vrcholu se vydali jen tak "na lehko" (částečně po značené trase na Rombon). Jakmile se naše skupiny opět sjednotily v jednu, pokračovali jsme kratší cestou (dle možného programu) do Bovce. Tato cesta, "značená" jako Rupa, měla sice po cestě "červená kolečka" ale jinak byla vcelku neprošláplá a tak postup byl hodně pomalý a "nepohodlný". A aby toho nebylo málo tak nás cestou "chytila" bouřka…po příchodu na planinu Goričicu jsme si všichni hodně oddechli, ale měli jsme před sebou ještě pěkných pár výškových metrů do údolí. Příchod do Bovce v 19:00 uvítali všichni, především pak všichni ;-) (…mě se to celkem líbilo…ale bylo toho opravdu dost…)

          V pořadí třetí pobytový den 5.7.2010 byl ve znamení ping-pongového turnaje Soča Challenge 2010. Jehož vítězem se stal Michal. Dále jsme basketovali, otužovali se v řece Soča a závěr dne jsme završili parádní grilovačkou.

           Dne 6.7.2010 bylo na programu moře - Lignano, beachvolleyball, koupání…a navečer pizza v pizzerii Pri mostu ve vesničce Žaga (nedaleko Bovce). Mimořádně výborná pizza…

          Aktivním horským dnem č.2 byla středa 7.7.2010. Byl to další společný den v horách a tentokrát jsme se vydali k vodopádu Boka. Celkové převýšení 650m nám dalo zabrat a na trase se našlo pár opravdu "vytečkovaných" míst, tedy míst obzvláště obtížných a jištěných lany. Námaha však stála za to. Pramen Boky, jenž vyvěrá kdesi ze skály, po několika málo metrech padá do hloubky 106m a vytváří tak vodopád stejného jména je naprosto fascinujícím a neuvěřitelným uměleckým dílem přírody. Zase něco co fakticky stálo za to! Večer jsem ještě s Martinou objel některá místa budoucího zájmu (kromě infocentra Triglavského národního parku v Trentě) např. dolinu Zadnjica (výchozí bod do Triglavské skupiny), zajeli jsme se podívat na památník mého obdivovaného Julia Kugyho, v nedaleké salaši jsem koupili ovčí sýr a závěrem se šli podívat na výchozí bod následujícího dne - parkoviště Flori.

          8.7.2010 - Bavški Grintavec 2347m. Skupina Martina, Leona a já. Na místo - parkoviště Flori nás odvezl ráno v 5:45 Kája. Odtud jsme v 6:15 zahájili výstup na Bavški Grintavec dolinou Zadní Trenty. Původní záměr jít přes sedlo Kanja jsme pozměnili a vydali se "lehčí" cestou - Direktna pot (Přímá cesta). Tato trasa je o něco málo kratší a měla by být opravdu snadnější, než trasa přes sedlo Kanja. Než jsme se dostali na hřeben, kterým nás přivedl k vrcholu, museli jsme absolvovat cestu údolím Zadní Trenty, přes planinu Zapotok, k rozcestí na úbočí Grintavce (Direktna pot x Kanja) a pak strmými úbočími a sněhovými pláněmi až k hřebeni. Cesta k hřebeni je v mnohých partiích hodně "otevřená" a skýtá opravdu krásné výhledy. Příchoden na hřeben se napojíme na cestu přes sedlo Kanja, která se k nám připojí zprava. Samotný hřeben pod vrcholovou partii je částečně jištěn. Nutno podotknout že dobře, jelikož je jištěn tam, kde to je nutné…na trati je ovšem spoustu velmi vzdušných míst. Po přechodech úzkými hřebínky se dostaneme pod finální část trasy. Zde jsme měli "malý incident" s nervovou soustavou Leony, který jsme ale nakonec dobře zvládli a pokračovali dál. Strmě vzhůru, stěnou, která byla opět dobře zajištěna. Vzdušných a otevřených míst tu ještě něco přibylo a tak to byl opravdu pěkný zážitek. Samotná vrcholová partie pak vedla nezajištěným úbočím, které bylo poměrně snadno dostupné lehčím lezením. Vrcholu jsme dosáhli v 13:25. Sestup ve 14:00, pak byl lehkou cestou, přes planinu nad Sočou a pastviny Lemovje do vesnice Soča, do našeho dočasného bydliště. Tam jsme dorazili v 18:15. Zážitek vskutku nezapomenutelný…

          Poslední den, 9.7.2010 v pátek, jsme se rozhodli, díky počasí, že den strávíme opět všichni společně v horách. Bylo krásně a tak jsme si dali na pořad dne (mimo program) výstup na Mangart 2677m. Klasická jednodušší italská cesta. Doba výstupu 2hod. Sestup 1,5hod. Konečně jsme začali chytat správné tempo, správný rytmus. Bohužel to byl poslední den, který jsme mohli věnovat Julkám a v sobotu 10.7.2010 jsme se vydali ke svým domovům…

          Myslím si za sebe, že to stálo za to. Počasí bylo perfektní a na 1* a výlety byly nádhernou návštěvou přírody a hor především pak těch Julských. A na co nám nezbyl čas to doženeme zase příští rok. Takže Jalovče, už se těším na Tvé stěny.

          Poděkování patří všem kdo se zúčastnili a samozřejmě v neposlední řadě rodině Cuderově (Mitjovi a Marii), která nám již druhým rokem poskytla ubytování a služby na úrovni. Příští rok nashledanou v Soči!

Statistiky:

Celkem výstupových metrů:     3.371m resp. 3.061m (bez V.Črnelské špice s Vrhem Ribežnov)
Celkem sestupových metrů:     4.993m resp. 4.683m (bez V.Črnelské špice s Vrhem Ribežnov)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Celkem nahoru a dolů:             8.364m resp. 7.644m (bez V.Črnelské špice s Vrhem Ribežnov)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Všecko co sa od jara semlelo aneb Bilancování roku 2023

Rok 2023

Hluboké myšlenky gdesi v hoře