Pyreneje 30.4.-1.5.2011

Na přelomu dubna a května 2011 jsem navštívil podruhé Pyreneje. Opět se jednalo o Pyreneje Aragónské a stejně jako poprvé byla naším výchozím bodem chata Casa de Piedra. Původní záměr zdolat Punta Garmo Negro jsme opustili z důvodu nejistého počasí a tak jsme naplánovali tůru po značené stezce GR11 k plesům Bachimaňa (Ibones de Bachimaňa).

Do Panticosy jsme přijeli v sobotu 30.4.2011. Cestou jsme se zastavili na oběd v Huesce. Je to mimořádně příjemné městečko s příjemnými uličkami, kavárničkami a je tu znát klidný život. Žádný shon velkoměsta. Prostě pohoda. Ale naším cílem byly Pyreneje. "Ubytovali" jsme se v rámci možností v autě u chaty a naplánovali trasu. Ibones de Bachimaňa, to bude naše cesta a cíl teprve uvidíme, až podle situace… Počasí bylo relativně dobré, i když oblačnost byla poměrně nízká. Věřili jsme ale, že to vydrží a že se nám tak podaří něco nového uvidět a poznat. Stezka k plesům vede nádherným kaňonem říčky Caldarés, která se vlévá do přehrady Búbal a vytváří tak přítok pro řeku Gállego. Říčka, která vytvořila v dolině tento kaňon, nabízí neskutečnou podívanou díky mnoha menším či větším vodopádům. Zhruba v polovině cesty dolinou jsme dorazili na velice pěknou planinu, odtud jsme začali stoupat již ostřeji a na stezce se objevili cedule s upozorněním na možný výskyt lavin v této oblasti. V tomto termínu však nehrozil pád lavin. Sníh, který ještě zůstával nahoře, pomalu odtával a jeho případný sesun byl minimální. Asi po hodině a půl jsme dorazili k prvnímu plesu Baxo de Bachimaňa. Křišťálově čistá voda nabízela pohled až na samotné dno plesa. Netroufám si tvrdit jak hluboké pleso je, ale kolem 6-8m hloubky absolutně čisté vody jsme viděli určitě. U plesa je nově postavená chata, která je těsně před dokončením. Nádherné výhledy do údolí a na okolní vrcholy. Pokračovali jsme dále k největšímu plesu v této oblasti Alto de Bachimaňa. U tohoto plesa je v mapě značená chata Bachimaňa (2230m), ale již zdálky (byla na druhé straně plesa) bylo zřejmé, že tato chata není v provozu. Zhruba ve výšce 2200m jsme ale narazili na souvislou sněhovou vrstvu, která skryla stezku a tak jsme se dále k Modrým plesům (Ibon Azul Baxo a Ibon Azul Alto de l´Infierno) a Pekelnému plesku (Ibonet de l´Infierno) nedostali. Ale protože jsme nechtěli jen tak se otočit a šlapat zpět, rozhodli jsme se a byl to můj nápad ;-) , že provedeme výstup na jeden z předvrcholů Puntetas de Bachimaňa. Po chvíli přesvědčování jsem vyrazil k vrcholu. Po travnatých úbočích jsme stoupali, až jsme se dostali na poměrně široký a lehce schůdný hřeben, kterým jsme pokračovali až k nejvyššímu možnému bodu. Stanuli jsme na jednom předvrcholu Puntetas de Bachimaňa. Byli jsme ve výšce 2552m. Výše zmíněné plesa jsme měli jako na dlani. Stejně tak jsme viděli závěr doliny se sedlem Cuello Tebarraí 2722m a hraniční hřeben jemuž dominoval vrchol Pico Bachimaňa (Gran Faxa) 3005m. Tam za hřebenem již byla Francie. Kdybychom se virtuálně posunuli po tomto hřebeni k východu tak bychom cca po 10km stanuli na vrcholu Vignemale 3299m. Tedy nejvyšším vrcholu Francouzské části Pyrenejí. Ale vraťme se zpět do oblasti Bachimaňa. Tento výšlap byl pro mě jednou obrovskou premiérou. Byl to můj první neznačený výstup na vrchol ve vysokohorském prostředí. A toho si cením nejvíce. Na vrcholu jsme stanuli dva, tak jako jsme celý tento trek absolvovali dva a tím druhým byl kamarád a taky pracovní partner Mara. Vrcholu jsme užívali v závětří, které bylo nedaleko vytvořené z kamení. Cesta zpět byla stejná jako nahoru.

Přehled:

Čas začátku tůry: 7:45

Čas návratu: 13:45

Celkem: 6 hod.

Casa de Piedra: 1.636m

Puntetas d.B.: 2.552m

Převýšení: 916m

Mrkněte na foto... ;-)