Peňa Palomera 2.2. a Fragineto 4.2.2012

Rok 2012 se rozběhl v plném proudu, a než by se člověk nadál, leden je fuč. A tak se k horám dostávám až v únoru.

První vrchol roku, který tak začal další sezonu, však stál za to. Teda mám-li být přesný, pro mě hodně znamená. Pokaždé, když jsem cestoval mezi Valencií a Zaragozou, jsem obdivoval jeden kopec, který je poblíž dálnice A-23, exit 144. Projížděl jsem kolem a pokaždé se na něj díval a rozmlouval s horou. Kdo mě zná a ví, a jel se mnou, ví kde "moje hora" je ;-) A tak se stalo, že jsem cestou do Zaragozy toto místo navštívil. Cíleně. Takže dobře připravená akce, hehe ;-)

Letošní prim drží vrchol Peňa Palomera, nejvyšší vrchol pohoří Sierra Palomera. Se svými 1533m by se zdála "zanedbatelná", ale svou dominancí vůči svému okolí mě okouzlila. A nejen mě, neboť kamenná mohyla na jejím vrcholu dokresluje majestát této hory. Své kolmé západní stěny vzpíná k vrcholu a tvoří tak velkolepý štít. Cesta k vrcholu není složitá. Dle GoogleMaps jsem "naladil" itinerář na papír a tak jsme parkovali na okraji polí na úpatí hory v nadmořské výšce cca 1150-1200m. Další úsek vedl roklinkami (barrancos), až do sedla. Toto sedlo je v hřebeni, jenž ubíhal z vrcholu vedlejšího kopce a pokračoval dál do údolí, rozeklaný mnoha větvemi dalších menších hřebenů a vytvářel tak spousty roklinek, které svými kouzelnými zatáčkami připomínaly nekonečný labyrint. Odtud již po značené stezce traverzem k vrcholu Palomery. A na vrcholu mohyla. A vítr, silný vítr a teplota lehce pod nulou. Krásný výhled tak jen doplnil vnitřní pocit blaha. Hoře jsem poděkoval a znamenala tak pro mě nejen splněnou touhu, ale nastartovala nový rok.

Pracovní záležitosti mě pozdržely v Zaragoze a tak na volný víkendový čas je třeba pokračovat v nastolené cestě, vstříc novým zážitkům… ;-) Díky dobré radě, dobrého Španěla, padla na výběr Sierra Guara. Nedaleko Huescy, cca 100km od Zaragozy. Toto pohoří je geologicky řazeno do oblasti "Předpyrenejí" (Pre-Pirineos). Hlavní hřeben se plynule připojuje do hlavního pyrenejského masivu. Nejvyšším vrcholem je Tozal de Guara 2.078m. Mohutný rozložitý vrchol této hory dělá hlavní dominantu celého pohoří. V opozitu vůči Tozalu stojí napříč, přes Barranco del Abadejo, vrchol Pico la Ronera 1579m a Barranco de los Valles, masiv druhé nejvýznamnější hory sierry Pico de las Canales de Fragineto (zkráceně Fragineto nebo Frachinito) 1749m. Výchozím bodem byla La Tejería cca 900m. Trasa pak pokračovala Ermita de Fabana-Gargantas de Fabana (krásné barranco, brána, hluboká trhlina…fakt super)-Cuello Lizana-Pico de las Canales de Fragineto-Cresta de la Ronera-Puerto de Petrenales-Barranco de los Valles-Gargantas de Fabana-La Tejería. Převýšení trasy cca 900m. Krásný trek, který trval 7 hodin, ovšem prokládaný přestávkami na focení a na horký čaj. (…a taky nějaké to retko… ) Co už…? Meteorologické podmínky k zamyšlení. -4°C, čerstvý vítr a drobné sněžení (díky teplotě pod nulou, prašan, naštěstí). Stálo to určitě za to, ale Fragineto si dám určitě ještě jednou a v kombinaci s Tozal de Guara navíc a budu doufat, že bude počasí milostivější.

Fotky z obou výšlapů nachystám a brzy doplním do fotogalerie…děkuju za pochopení.