HOREZDAR

Když se řekne Malá Fatra, tak se většině lidí v mysli vybaví Rozsutce, Chleb, Veľký Fatranský Kriváň, anebo Vrátna dolina, Jánošíkovy diery. Ale to je jen část pohoří Malá Fatra, které se jako podcelek nazývá Kriváňská Malá Fatra. Snad neprávem je opomíjena jeho druhá část, Lúčanská Malá Fatra, která nese svůj název podle Veľké Lúky, vrcholu nad Martinem, který je znám spíše pod názvem Martinské Hole. Mám tuto část Malé Fatry hodně rád. Může za to bezesporu Kľak, dominantní a krásná hora. Jako by od jihu držela stráž nad Malou Fatrou. A mezi těmito dvěma zásadními vrcholy se nachází čarokrásná příroda plná života a Hnilická Kýčera. Výrazný kopec. Pan Kopec, který stojí za návštěvu. V tomto případě ale nejde jen o vrchol. Před časem jsem četl někde na internetu recenzi na žlutou turistickou trasu z Ďurčinej na Úplaz. Údajně "novější" turistická trasa a prý pěkná. Tak co by ne? Z Úplazu to je jen kousek do Sedla pod Hnilickou Kýčerou… Vyrazil jsem v sobotu po šesté hodině ráno ...

Bude to asi dlouhé povídání. Březen, a s ním příchod nového jara, přinesl kromě, již zmiňované pracovní štace v Hamburku, také mnoho nového a dříve nepoznaného. Ještě mám před sebou krásný slunný víkend, o kterém bude v závěru jistě také řeč, a už přetékám zážitky, o které jsem se rozhodl s Vámi podělit. Když jsem se vrátil 17.března domů, hned druhý den jsem si do Připravovaných článků napsal: "Po dlouhé době doma... Tak snad něco předvedu ;-)" Pro svůj pocit zadostiučinění musím prohlásit, že se mi to prozatím daří krásně plnit. Poté, co jsem se dal trochu do hromady po nepříliš skvělé cestě domů z Německa, jsem si na internetu vyhlídnul dětské nosítko, krosničku. Počasí láká, Vincent už přes rok zařezává na tomto světě a je potřeba mu předvést, jak vypadá jaro. Už to není ležící mimino, ale s prvními krůčky se z něj stává malý lezec. Snaží se vyšplhat kam to jen jde, až z toho jde někdy mráz po zádech. Krosnička je tedy nezbytností, abych jej mohl vzít do přírody. Jsem rád...