HOREZDAR

Letošní rok je ve znamení návratu k horám. Jak jsem popsal v minulém příspěvku z Julek, chalúpka je téměř hotová, takže nastává čas, kdy se mohu opět věnovat i svým zálibám, které mi tolik chyběly. Tatry jsem měl v plánu už minulý rok, ale nenašel se na ně ani čas ani prostor. Původně plánovaný výjezd v polovině září jsem musel přeložit. Na světě jsou důležitější záležitosti než kopce. Byla to doba nesnadná a psychicky náročná. Ovšem s dobrým koncem. Ale vrátím se nazpět k Tatrám. Už vprostřed léta jsme s Klosem začali domlouvat předběžný termín. Ten se v průběhu týdnů neustále konkretizoval, až nakonec padl konečný verdikt. Pojedeme! Nastal čas, abych vymyslel program. Obeslal jsem všechny chaty v Tatrách s prosbou o ubytování. Jedna po druhé mi začaly odpovídat, ale bohužel s negativní odpovědí. Chatu máme po strop obsazenou. Nakonec se přece jen podařilo. Přístřeší nám poskytne Zbojníčka. Oblast nám poměrně dobře známá, avšak přesto nabízí mnoho nového a nepoznaného. Vnořil jsem se ...

  …a tož co fčíl? Cosi mám rozepsané, nedokončené a mám v plánu napsat o Julkách. Protože co sa stalo? Pánbíček na nebesách sa smiloval a dopřál nám po dlouhých třech létech, které jsme věnovali chalúpce, abychom si dopřáli a dovolili dovolenú. Díky mé láskyplné ženě jsem mohl naplánovat alespoň zkrácený týden ve Slovinsku. Tož ale gde ve Slovinsku jinde, než v Julských Alpách? S příslibem výjezdu do Itálie k moři, na který jsem se těšil taky, protože nás čekalo nové poznávání zajímavých míst, ale o tom později. Původní záměr ubytovat se v Soče u Mitji a Marie bohužel nevyšel. Měli plno…a Tara na mě trochu zapomněla, ale to vůbec ničemu nevadilo. Sehnali jsme ubytování přímo v Bovci. Retro apartmány v Kaninské vsi nevypadaly zle, a jak se nakonec ukázalo, bylo to tam moc příjemné. Termín výjezdu se blížil a s ním rostla moje touha být uprostřed majestátných kopců v mém, toliko obdivovaném, Bovci. Nastal čas. V 5:30 jsme vyrazili s...