HOREZDAR

Dříve než všechno, jsem měl prezentovat článek o Hoře. O Hoře, která se píše s velkým H. Já ji tak píšu. A to proto, že právě tato Hora zapříčinila, že mohu prezentovat všechny již prezentované výlety. Stalo se tak roku 2002… …když člověk přijede kamkoliv, vnímá okolí, rozhlíží se. Jsou kraje barevné, mnohapestré, ale také fádní, umělé a nic neříkající. I ve fádní krajině lze spatřit něco co člověka "vezme"… když jsem poprvé vystoupil z autobusu a rozhlédl se kolem sebe, můj obdiv byl na světě…po pár dnech jsem neodolal Výzvě: "Jak to asi vypadá seshora?" …snad s trochou škodolibosti jsem byl "povolen" k výstupu na Horu. Podmínkou bylo sehnat dalších pět nadšenců. Zodpovědnost je zodpovědnost…cestou vzhůru je to jen a jen dřina, úmorná a nudná a velmi fádní…vrchol Hory ve mně vše zlomil. Vášeň pro hory se zrodila… O kopci samotném asi víc napsat nejde. Trasa vede mezi domky ve vesničce Kal-Koritnica a stoupá přes pastviny až k zalesněné partii hory. Dále c...

Závěr letošního "horolezení" nemohl nepatřit žádným jiným horám, než Vysokým Tatrám. Tentokrát jsme se rozhodli absolvovat plán roků 2007 a předchozích, ovšem úspěšněji a tedy v plné polní. Tyto Tatry to prostě muselo vyjít. Byli jsme nachystáni na vše. Cílem bylo zdolat Priečne sedlo za každou (samozřejmě rozumnou) cenu a přechod z Malé Studené doliny do Velké Studené doliny. Z Téryho chaty na Zbojníckou. Celá akce probíhala v termínu 25.10.-27.10.2008. Po příjezdu do Starého Smokovce 25.10.2008 nás přivítala "tatranská hmla" ovšem s výhledem na lepší zítřky. Počasí mělo být prostě skvělé a my jsme tomu všichni věřili. Jak se ukázalo později, naše víra přinesla ovoce, neboť takové počasí neobjednáte nikde. Tři dny azuro… Popisovat tedy, jak to bylo úžasné by bylo zbytečné. Výstup MSD těsně pod Terynu byl sice pochodem v mlze, ale "nahoře" už bylo slibované krásno. Teplota po všechny dny, přes den i v noci, kolísala kolem 0°C a tak jak podklad tak vzduch b...

…a jelikož dvakrát do téže řeky nevstoupíš, porušili jsme toto rčení a vydali se prodloužit si léto opět do "našeho" Lignana. Tentokrát v září. V termínu 13.9.-20.9.2009. A i když u nás začínaly podzimní plískanice, teploty a počasí v oblasti byly příjemně naladěny na 20-26°. O tom, zda-li to je dost, se můžeme přít, vést o tom spory, ale to je tak všechno co proti tomu můžeme udělat, jak by řekl klasik. Další důležitou informací je taky to, že tentokrát jsme tuto akci absolvovali pouze ve třech. Martina, Peťa a já. A co je taky důležité, že jsme se na cestu vydali Polem, takže cestu tam i zpět jsme absolvovali napolovic Martina a já. Po příjezdu do Lignana, po deštivém příjezdu, jsme se ubytovali, tentokrát v bezchybném, apartmánu. Budeme-li tolerovat kapající kohoutek, pak úroveň ubytování a hlavně přístup ze strany agentury, byl špičkový a mile nám vyrazil dech. A tak začala naše dovolená. Vzhledem k teplotám, které byly příjemné, nicméně na koupání to nebylo úplně "o...

V roce 2008 jsme si pro svou letní dovolenou zvolili Itálii. Vymysleli jsme kompromis mezi prostým ležením na pláži a aktivní dovolenou. Rozhodli jsme se strávit týden v pronajatém apartmánu ve středisku Lignano (Itálie - kraj Friuli Venezia Giulia). Možná se to nezdá, ale středisko Lignano je, pro nás, nejbližší dostupné moře. Tuto dovolenou jsme absolvovali ve složení: Martina, Květa, Kája, Míša, Honza, Vojta, Peťa, Honzík a já. Trasa byla následující: Otrokovice-Kroměříž-Brno-Mikulov-Wien-Graz-Klagenfurt-Villach-Tarvisio-Bovec-Uccea-Udine-Lignano. Úhrnem 700km. Vyrazili jsme v noci v 0:00. Po bezproblémové cestě a dvou nebo třech zastávkách jsme dorazili do Bovce. Důvodem tohoto sjezdu z dálnice bylo doplnění PHM. A když už nám cesta tak krásně ubíhala a časově jsme měli krásnou rezervu, rozhodli jsme se udělat si drobný výlet po Julských Alpách. Hořel jsem nedočkavostí, až "to" tady všem budu moci ukázat a provést je místy, které jsou pro mě opravdu krásné. Kromě Honzíka ...

Ve dnech 5.8.-9.8.2006 jsme podnikli rodinný prodloužený víkend v Julských Alpách ve Slovinsku. Skvělé zážitky byly zaručeny, neboť cílem bylo krásné městečko Bovec. Kdo nebyl v Bovci, tak tomu to jen těžko můžu nějak vysvětlit. Podle slov Michala (druhá rodinná hlava, která se víkendu zúčastnila) to tady bůh prostě po… Až neskutečně kýčovitě je tu vše v okolí. Údolí řeky Soči, Soča samotná a Julské Alpy. Jste přímo v srdci Julek a užíváte si tu nádheru plnými doušky. Takže. První den jsme vyrazili z Otrokovic v 8:30. Klasická trasa Mikulov (CZ/A)-Vídeň-Graz-Villach (A/I)-Tarvisio (I/SLO)-Predel-Bovec. Ihned po překročení státní hranice Itálie-Slovinsko (hraniční přechod Predel 1156m) nás přivítal mohutný vrchol Mangartu, který se před Vámi objeví a tyčí se do výšky 2677m. Svoji výškou je to třetí nejvyšší vrchol Slovinska. Příjezd do Bovce se nám podařil v 17:00. Cesta v pohodě a klidu. Postavili jsme stany. "Bouchli" nějaké plechy, které jsme si vychladili v Soči ( 6°C) a o...

Rád bych se s Vámi podělil o zážitky s naší podzimní akce Vysoké Tatry 2007. Akce Tatry jsem plánoval již delší dobu. Jenže nějak jsem to pořád nemohl dotáhnout do konce. Vždy to na něčem zkolabovalo. Až jednoho krásného dne jsme se rozhodli. Termíny si ujednotili a akce Vysoké Tatry 2007 mohla proběhnout. Tatry jsou už přece jen hory a tak nebylo vůbec na škodu být tak trochu připravený. Rozvržení dnů a jednotlivé trasy jsem naplánoval, myslím, dobře a tak nezbývalo než doufat, že nám vyjde počasí. Termín byl stanoven na 14.9.-16.9.2007. Plán celé akce jsem rozdělil do třech tematických bloků: 1.DEN - SEDIELKO Malá Studená dolina Stupňovitá dolina, která skalním prahem se známým Obrovským vodopádem ústí do Velké Studené doliny. V horní části, za vysokou jezerní stěnou leží pět Spišských ples. Turistickým centrem doliny je Téryho chata 2015m.n.m., která je ideálním východiskem pro vysokohorské a horolezecké tůry, ohlašovací stanice HZS. Přístup k chatě z Hrebienka cca 3 hodiny. Z dolin...

Vážení a milí návštěvníci těchto stránek, prosím, o trochu Vašeho času. Sdělte mi touto formou, jak hodnotíte tento můj blog. Děkuji.

Dne 3.února 2008 jsme podnikli rodinný výlet na Troják (Hostýnské vrchy). Po příjezdu na parkoviště u sjezdovek jsme vyhledali turistický rozcestník a rozhodli jsme se pro hřebenovku na vrchol Bludný 659m. Trasa po hřebeni je značena zelenou značkou. Minuli jsme sjezdovky, které byly částečně uměle zasněžené a mírným stoupáním jsme se dostali na otevřený hřeben, odkud jsme mohli pozorovat krásnou krajinu kolem. Po chvilce jsme dorazili k meteorologické stanici Na Marušce. U stanice je nástěnka s informacemi o stanici samotné a o prováděných měřeních. Celkem zajímavé. Poté jsme se cestou přes les dostali k chatové osadě Kotáry a odtud jsme již spatřili vrchol Bludný - naší cesty cíl. Opět mírným stoupáním jsme vyšli na otevřený hřeben. Z těchto míst lze za dobrého počasí, a to jsme měli, vidět od jihu kopce Vizovických vrchů, vzdálené vrcholky Bílých Karpat s nejvyšším vrcholem Javorinou 970m a směrem k východu pak údolí, v nichž se nachází město Vsetín a jímž protéká Vsetínská Bečva. K...