Svinjak 1637m

Dříve než všechno, jsem měl prezentovat článek o Hoře. O Hoře, která se píše s velkým H. Já ji tak píšu. A to proto, že právě tato Hora zapříčinila, že mohu prezentovat všechny již prezentované výlety. Stalo se tak roku 2002…

…když člověk přijede kamkoliv, vnímá okolí, rozhlíží se. Jsou kraje barevné, mnohapestré, ale také fádní, umělé a nic neříkající. I ve fádní krajině lze spatřit něco co člověka "vezme"…

když jsem poprvé vystoupil z autobusu a rozhlédl se kolem sebe, můj obdiv byl na světě…po pár dnech jsem neodolal Výzvě: "Jak to asi vypadá seshora?" …snad s trochou škodolibosti jsem byl "povolen" k výstupu na Horu. Podmínkou bylo sehnat dalších pět nadšenců. Zodpovědnost je zodpovědnost…cestou vzhůru je to jen a jen dřina, úmorná a nudná a velmi fádní…vrchol Hory ve mně vše zlomil. Vášeň pro hory se zrodila…

O kopci samotném asi víc napsat nejde. Trasa vede mezi domky ve vesničce Kal-Koritnica a stoupá přes pastviny až k zalesněné partii hory. Dále cesta pokračuje lesem. Nejhorší část trasy. Po opuštění zalesněné partie je k vrcholu už jen kousek po skalnatých chodníčcích až k vrcholu. Celá výstupová trasa trvá cca 2 hodiny a jsou to dvě hodiny úmorného stoupání. Výsledek dřiny však stojí za to. Pohled na řeku Soču a na celé údolí okolí Bovce.

Jmenuje se Svinjak. A svým jménem vypovídá sám o sobě. Se svými 1637m není ani zdaleka nejvyšším a sám se nachází mezi "dvouapůltisícovými" kopci. Schován a přitom hrdě ční. Je to kopec, který přitahuje, a kterému jsem vděčný za hory. Fotografie v Galerii však neobsahují fotografie z vrcholových pohledů (…až na jeden, který je ovšem opticky zkreslen…) A kdo touží spatřit jak to vypadá, tak ať namaže lýtka a vzhůru ;-)