Picos del Infierno 3.075-3.083m

…na Picos de l´Infierno jsme sice nevystoupali, ale máme důvod navíc se sem vrátit…a víkend 22.-23.9.2012 byl přesně tím termínem, který jsme zvolili pro výstup. Picos de l´Infierno. Masiv, na jehož hřebeni ční tři třítisícové vrcholy (3.075-3.083m). Vrcholky Pekla. Famózní hradba přikrytá ze severní strany zbytky ledovce (Glaciar de l´Infierno). Severní a centrální vrchol je na hřebeni přeťatý pásem světlých usazenin (los Marmoleros). Gran espectáculo…jak píšou v průvodci. A já mohu jen potvrdit…


Sobota, 22.9.2012. Přijíždíme do Panticosy kolem 18:00 a hned vyrážíme na "Martinovu" chatu ke spodnímu Bachimaňskému jezeru. Počasí je super. Kéž by to vydrželo. Po bohaté a chutné večeři si dáváme pěkný pyrenejský večer…

Neděle, 23.9.2012. Vstáváme do ranního rozbřesku. Některé skupinky vyrážejí již kolem 7 hodiny ranní. Je několik možností kam vyrazit. Náš cíl je jasný. Po snídani, kolem 8:15, vyrážíme. Téměř jasno, občas drobná oblačnost. Nebýt čerstvého větru, bylo by to absolutně ideální počasí. Stoupáme kolem Bachimaňských jezer, pod centrálním pyrenejským hřebenem, až do sedla Tebarrai 2.722m. Nárazy větru v sedle jsou natolik silné, že je obtížné ustát na nohou. Schováváme se za kamenné bariéry a vzhlížíme k vrcholům. Kolem 10:45 vyrážíme ze sedla na vrchol. Tušíme stezku a míříme k hřebenu. Než vystoupáme na hřeben Infiernos, musíme ještě vystoupit na vrchol, téměř třítisícového, Garmo Blanco 2.962m. Odsud je to přímo k hřebeni Infiernos opravdu kousek. Přes vzdušné a exponované hřebínky se dostáváme na Infiernos. Prvním vrcholem je vrchol severní (druhý nejvyšší). Vítr se uklidnil a rozhledy na okolní vrcholy pod námi jsou neskutečné. Po chvilce pokračujeme úzkým hřebenem na centrální, nejvyšší, vrchol Picos de l´Infierno. Pohled na Punta Garmo Negro 3.066m, na jehož vrcholu jsem stál před několika týdny. Je to úžasná podívaná. Majestátný Vignemale 3.299m (nejvyšší francouzský pyrenejský vrchol) a Pico Moros 3.146m v hlavním hřebeni. Pouze tyto dva vrcholy ční nad nás, uvažuju-li rádius do 10km vzdušnou čarou. Je to neskutečná podívaná. Děkuju, majestátné Pyreneje. Děkuju, za přízeň, za přízeň přírody. Picos de l´Infierno jsou vrcholy, které stojí za to navštívit. I když jsou pro nás Pyreneje, poměrně hodně, vzdáleny, stojí za to je poznávat. A tohle je můj tip pro Vás… ;-)

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Všecko co sa od jara semlelo aneb Bilancování roku 2023

Obrázek
Máme tu nový rok, a tak bych si dovolil malé bilancování. Rok uplynulý byl pro mě spíše rokem pracovním. Snažil jsem se udělat co nejvíce práce na naší chaloupce a nezbylo tedy mnoho volného času na svá oblíbená putování přírodou. Něco málo ale přece jen bylo. Beru to jako dar, byť má duše toužila po větších zážitcích, ale to se nedá nic dělat a je třeba to přijmout s pokorou. Pokud se budu snažit ještě o chlup víc, třeba se letos dočkám i nějakých nových zážitků. Na prvním místě je ovšem, z pochopitelných důvodů, chalupa. Tu musím letos dokončit. „Tož sa snaž, Alešu…“ Původně jsem myslel, že bude v roce 2023 hotovo, ale člověk míní… O novoroční Makytě jsem již své napsal, stejně tak o procházkách kolem našich krásných Drnovic, z počátku roku. Zahloubaná návštěva Bílých Karpat nad Brumovem má taktéž svůj vlastní příběh. Ale co bylo dál? Bylo něco dál? Něco málo přece jen ano. V březnu jsem se opět potuloval kolem dědiny. Však je tu krásně. 12.března jsme měli ještě bílou peřinu. Po
Další informace

Rok 2023

Datum aktualizace: 07.04.2023 Kondiční a tréninkové trasy: Koeficient H/L = koeficient strmosti terénu (převýšení / délka trasy) Poř.č.:      1 Datum:      07.01.2023 Oblast:      Vizovické vrchy (CZ) Trasa:      Vysoké Pole (EnviCentrum) – kaple Panny Marie Vysocké – Juříčkův Láz – cyklostezka    5057 – Turistický přístřešek Bojatín – Juříčkův Láz – Vysoké Pole (EnviCentrum) Délka:      4,83km Převýšení:   179m Koef. H/L:   37,06 Čas trasy:   neměřeno Poznámka:  odpolední procházka s Janou; krásné výhledy nad Vysokým Polem; poznávání nových míst okolí našeho domova Poř.č.:      2 Datum:      23.01.2023 Oblast:      Javorníky (CZ+SK) Trasa:      Valašská Senice (Košařiska) – Kyčera (804 m) – Pod Červenou věží – Makyta rozcestí (CZ/SK) – Makyta (923 m) – zpět po modré turistické značce nad Košařiska – Valašská  S enice (Košařiska) Délka:       7,34km Převýšení:   310m Koef. H/L:   42,23 Čas trasy:   3h vč. přestávky na vrcholu(výstup 1h40m, sestup 0h55m) Poznámka:
Další informace

Hluboké myšlenky gdesi v hoře

Obrázek
V hlavě se mi klidní myšlenky. Nejde to začít jen tak, jakože nic, když přece něco. V tomto týdnu bylo mi nesnadně a následovně. Už kdysi, jsem propásl jedinečnou záležitost, aby se časem ukázalo, že při své jedinečnosti nebyla jediná. Následná se pak ukázala jako ta pravá. Tak jak to teda všechno je? Člověk nechce propásnout šanci, ale je to ta pravá? Jsem toho názoru, že tentokrát to byla opravdu jedinečná záležitost, a zásadní. Chlácholím svoji mysl tím, že třeba přijde další, a bude ještě lepší, že se nakonec dočkám toho, po čem toužím. Víra musí zvítězit nad bezmocí rozhodnout se. Tentokrát jsem, s velkou bolestí v srdci, musel odmítnout pracovní příležitost na Ploštině. Práci, která by byla zcela odlišná od té, která mi zajišťuje živobytí, ale práci, která by mě dokázala naplnit svojí podstatou. Možná bych byl prvním průvodcem, který by při svých výkladech bečel, ale zvyknul bych si. Nebudu to dál rozmazávat. Bylo mi hrozně, když jsem musel ve středu oznámit, že nabídku nejsem sc
Další informace