Loučení...?

Čas. To je to, co mi teď nejvíc schází, abych mohl, tak nějak kontinuálně, doplňovat články na tento blog. Snad i ta sledovanost, která se po mnoha letech přešplhala přes 5.000 návštěv… Tak si říkám, pro koho to vlastně dělám? Sám pro sebe? Pro své potěšení? To je určitě jeden z hlavních důvodů, nicméně stále více si uvědomuju, že to úsilí, které musím článku dát, myslím i včetně úpravy fotografií (velikost), není adekvátní mé potěše. Jiné aplikace jsou mnohem pružnější na vkládání obrázků a bez úprav… Do toho všeho si nějak vnitřně zpochybňuji, jestli to někoho zajímá. Kdysi v počátku jsem si říkal, že budu psát články a uveřejňovat fotky jen z "větších" výstupů. Ovšem to je malicherné a sobecké vůči ostatním výletům, kterých bylo nespočet. O nadmořské výšce to není a nikdy nebylo. Jde mi o přírodu. To jediné pravé a důležité. Zkrátka a dobře…

…kdybych neměl opomenout na žádný z výletů a výšlapů, musel bych tady sedět a psát a fotky upravovat, nevím jak dlouho… Krásu našich kopců nedokážu popsat dokonale a tak nezbývá, než aby se na ně vypravil, dle libosti, každý sám…Chřiby, Vizovické vrchy, Hostýnsko-Vsetínské vrchy, Bílé Karpaty, Javorníky, Beskydy…a to jsem se rozhlídnul jen přímo kolem sebe…

Nedám dopustit na přírodu jako celek. Važme si přírody. Buďme pokorní a oddaní, neboť bez přírody není života.

Jsem šťastný, že mi příroda dovolila nahlédnout do jejího království a otevřela mi oči, abych ji dokázal vnímat.

Abych uzavřel tuto nostalgicky-pesimistickou stať. V "Profilu" mám uvedený kontakt na sebe. Tak kdyby přece jen někdo měl zájem o jakékoliv informace nebo i činnost průvodcovskou, bude-li to v mých silách a časových možnostech, rád pomůžu.

Prozatím tedy pozastavuji publikování článků a fotografií na tomto blogu. Děkuji za pochopení.

Aleš Neubauer