HOREZDAR

08/06/2014 Baranie rohy 2526m Vysoké Tatry (SK) 07/06/2014 Malý Ľadový štít 2602m Vysoké Tatry (SK) 07/07/2013 Mala Mojstrovka 2332m Hanzova výstupová cesta Julské Alpy (SLO) 05/07/2013 Stenar 2501m Julské Alpy (SLO) 02/07/2013 Prisank (Prisojnik) 2547m Kopiščarova výstupová cesta Julské Alpy (SLO) 30/06/2013 Mt.Buconig (Bukovnik) 2076m Julské Alpy (I) 13/10/2012 sedlo Gran Faxa 2835m Pyreneje (ESP) 23/09/2012 Picos del Infierno vrcholy SZ 3075m a centrální 3083m Pyreneje (ESP) 23/09/2012 Punta Garmo Blanco 2985m Pyreneje (ESP) 16/09/2012 Tozal de Guara 2077m Sierra de Guara (ESP) 15/07/2012 Punta Garmo Negro 3066m Pyreneje (ESP) 08/07/2012 Moncayo 2316m Sierra del Moncayo (ESP) 08/07/2012 Cerro de San Juan 2283m Sierra del Moncayo (ESP) 01/07/2012 Cuello de Tebarrai 2782m Pyreneje (ESP) 01/03/2012 Tozal de Guara 2077m Sierra de Guara (ESP) 26/02/2012 Fragineto 1749m Sierra de Guara (ESP) 04/02/2012 Punta del Corcurezo 1666m Sierra de Guara (ESP) 04/02/2012 Fragineto 1749m Sierra de Gu...

Tatry. Takové to krásné místo, kam se vždycky velice rád vracím. Tyto Tatry byly jiné než všechny předchozí. V Tatrách jsme byli tři, přičemž můj kamarád Tomáš a můj syn Honza v Tatrách ještě nikdy nebyli. Taky byly výjimečné tím, že jsme absolvovali pěkné výšlapy mimo klasické značené trasy. A výjimečné byly taky proto, že jsem jel do Tater s pocitem určitého životního boje a tyto Tatry byly tedy léčivé nebo lépe hojivé. Sbalili jsme pár věcí a vyrazili směr Znojmo…vyzvedli jsme Honzu a zase zpět napříč Moravou až na vzpínající se svahy Bílých Karpat…a už jsme byli na Slovensku. Až do Žiliny pohoda, ale pak…klasika…pátek, po třetí hodině odpolední, průjezd Žilinou…ehm…takový ten "fluid"…ale před námi byly Tatry. Tato vize mě osobně vlévala do žil a do mysli určité uklidnění. "…a dneska večer spíme na Zbojandě…" Plánovaná cesta lanovkou ze Smokovce na Hrebienok v 17:00 se musela přesunout na 18:00…Hrebienok-Veľká Studená dolina-Zbojnícka chata…20:00. Velmi ostrým vy...

Na přelomu dubna a května 2011 jsem navštívil podruhé Pyreneje. Opět se jednalo o Pyreneje Aragónské a stejně jako poprvé byla naším výchozím bodem chata Casa de Piedra. Původní záměr zdolat Punta Garmo Negro jsme opustili z důvodu nejistého počasí a tak jsme naplánovali tůru po značené stezce GR11 k plesům Bachimaňa (Ibones de Bachimaňa). Do Panticosy jsme přijeli v sobotu 30.4.2011. Cestou jsme se zastavili na oběd v Huesce. Je to mimořádně příjemné městečko s příjemnými uličkami, kavárničkami a je tu znát klidný život. Žádný shon velkoměsta. Prostě pohoda. Ale naším cílem byly Pyreneje. "Ubytovali" jsme se v rámci možností v autě u chaty a naplánovali trasu. Ibones de Bachimaňa, to bude naše cesta a cíl teprve uvidíme, až podle situace… Počasí bylo relativně dobré, i když oblačnost byla poměrně nízká. Věřili jsme ale, že to vydrží a že se nám tak podaří něco nového uvidět a poznat. Stezka k plesům vede nádherným kaňonem říčky Caldarés, která se vlévá...

…když jsme stanuli na vrcholu Moncayo, rozěběhla se debata na téma, jak moc je tento vrchol významný z hlediska geografie země Aragón. Tak jako je Pico de Aneto se svými 3.404m nejvyšším vrcholem Aragonie a zároveň nejvyšším vrcholem Pyrenejí, tak je střechou (el techo) provincie Zaragoza majestátné Moncayo. S výškou 2.316m již patří do kategorie "řádný kopec". Naše druhá návštěva tohoto stejnojmenného pohoří měla tentokrát jasný cíl. Vystoupit na nejvyšší vrchol Moncayo nebo chceme-li též San Miguel. Výstupu jsme se zúčastnili dva (Marek a já). Vyrazili jsme okolo 8 hodiny ráno ze Zaragozy. Počasí bylo výstavní s jistotou, že tomu tak bude po celý den. Klubal se nejteplejší den v týdnu. Cesta na severozápad po dálnici A-68 pěkně ubíhala. Jakmile jsme sjeli z dálnice a nabrali směr Soria začala se před námi z mlžného oparu objevovat silueta mohutného vrcholového systému celého pohoří. Tento systém je tvořen třemi významnými vrcholy. Pico de Morca a Cerro San Juan...

Bradlo 543m - Košariská - Brezová pod Bradlom 9.3.2011 Má-li člověk spojit příjemné s užitečným a spojí to v dokonalou souhru tak si může gratulovat. Je-li do toho všeho slunečná středa, snad popeleční(-á), tak je úspěch dvojnásobný. Takový byl dnešní 12,43km dlouhý trek po Malých Karpatech. Z Brezovej jsme (Ajko&Jurko) vyrazili hore na Bradlo, keď že sme boli pod Bradlom…to je jasné, že na Bradlo. Tu, pri mohyle gen.M.R.Štefánika, jsme v mrazivom vetri na počesť vypili jedného "bažanta" a pokračovali v smere na Hrombabu, ku krížu. Moc pěkné místo. Příroda Malých Karpat jakoby tvořila vstupní bránu do celého komplexu karpatské soustavy. Tu a tam se objeví kameň, tu skalka, je to takové rodiště hor…a nejen těch. Z Hrombaby jsme cestou necestou dorazili k cestě, která nás lesními a polními úvozy přivedla na Košariská. A tady to je teprve pořádné rodiště. Milá, malá dědinka, hrdá na svého největšího rodáka. Na jednoho z největších Slováků moderní historie a vůbec, Milana Ras...

Kelčský Javorník 866m.n.m. 6.3.2011 Zima je pomaličku na ústupu a dny se začínají krásnit. A v takových dnech je škoda sedět doma "za pecí". Mnohem příjemnější je strávit den v přírodě. A když se k tomu vymyslí pěkný program, tak je to velice příjemné. Vydali jsme se (Martina, Leona a já) jednu březnovou neděli směrem k Hostýnským vrchům. Našim cílem byl Kelčský Javorník 866m.n.m., nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů. Náš výstup začínal na Chvalčově, po žluté turistické značce na Jehelník 852m, a odtud po zelené značce na vrchol Kelčského Javorníku 866m. Cesta zpět byla prostá a oproti původnímu plánu (okruh Chvalčov-Jehelník-Kelčský Javorník-Jehelník-Tesák-Chvalčov) stejná jako cesta výstupová. S drobnou odchylkou nad Chvalčovem. V přírodě bylo nádherně a má duše absolvovala ozdravný pobyt po návratu ze Španělska…

V říši orla skalního (leden - únor 2011) Když je člověk delší dobu odloučen od domova a své dny naplňuje prací, občas utíká mimo civilizaci a hledá klid a pohodu v přírodě. Měl jsem tu šanci a své síly jsem dobíjel nedaleko mého působiště, španělské Zaragozy, v asi 35km vzdálené "oáze" klidu, u přehrady nedaleko zapadlé vesničky Mezalocha. Pantano Mezalocha. To bylo místo, kde se mezi skalnatýmí kopci ukrývala prazvláštní přehrada. Nebyla nijak velká, ale okolí a příroda byly fascinující. Kolem přehrady byly dvě značené stezky. Jedna vedla přes hráz a byla tvořena širokým chodníkem, který vedl někam…kdoví kam? Tato cesta se mi moc nelíbila a taky jsem se touto cestou nikdy nevydal. Zato ta druhá, byla jen úzká pěšinka, která vedla někam pod štíty okolních kopců. Navíc se mi zamlouvala cedule upozorňující na zákaz lezení po skalách v době od 15.března do 15.září. Důvod, jak jsem později pochopil, byl nasnadě. V této oblasti byl významný výskyt orla skalního a právě v tomto ob...

Sierra del Moncayo 28.11.2010 Dalším zajímavým místem, které jsem navštívil bylo pohoří Sierra del Moncayo. Toto, 70km na západ od Zaragozy vzdálené, pohoří se stejnojmenným nejvyšším vrcholem Moncayo 2316m, je nejbližším pohořím ze Zaragozy s nadmořskou výškou nad 2000m. Samo mohutné Moncayo je dominantní již při pohledu ze Zaragozy. Je to masív, jehož vrcholky pokrývá sněhová pokrývka, v místech snad se zbytky ledovcových polí. Vyrazili jsme ráno v 8:20 28.11.2010 z Casetas. Počasí bylo skvělé, teplota lehce pod nulou, takže na řadu přišlo nezbytné škrábání oken a můžeme vyrazit. Chvíli jsme cestovali po dálnici A68 směr Logroňo, ale zanedlouho jsme sjeli na N122 a pokračovali okreskami směrem k Moncayu. Pro výstup jsme zvolili nedalekou salaš v blízkosti vesnice Aňon (cca 850m.n.m.). Po nezbytné přípravě jsme započali s výstupem. Cesta vedla "necestou" keříky a lesy, až jsme se dostali k lesní cestě. Ta nás přivedla k rozcestí. Zvolili jsme cestu menšího odporu, alespoň s...

Pirineo Aragonés - Valle de Tena Biescas Panticosa - Ibones de Brazato 2400m Mezi další nezapomenutelné zážitky ze Španělska patřil výlet do Pyrenejí. Přesněji do Pyrenejí Aragonských do oblasti Valle de Tena Biescas, konkrétně do lázní Panticosa, odkud jsme podnikli výlet k plesu Ibones de Brazato. Ale po pořádku… Práce ve Španělsku mi nabídla možnost seznámit se s několika zajímavými lidmi, kteří, co čert nechtěl a pánbůh tomu dal požehnání, měli stejnou poruchu jako já. Jedním z nich byl Pepa, slavičínský horal a druhým byl Franta, náš Fanoš překladatel, kamarád z Brloha u Krumlova Českého. Ten bral tento výlet jako didaktickou záležitost. Kromě zážitků, které jsme prožili to byla taky dvoudenní lekce valašského jazyka pro Fráňu ;-) Když jsme pozorovali vzdálené vrcholky Pyrenejí ze Zaragozy, lákaly nás svou nekonečnou hradbou sněhových vrcholků, táhnoucích se od východu k západu. A tak jeden krásný, všední den jsme dohodli nedělní výšlap do Pyrenejí. V sobotu po prác...

Ve fotogalerii jsem umístil fotky, pár snímečků, které mi toto místo připomínají. V tom závodním pracovním tempu, které ve Španělsku panovalo, to bylo místo duševní očisty. Uviděl jsem kopec, viděl jsem jich několik, ale tenhle se mi zdál nejvíce dominantní. V okolí Murcíe je spoustu různých, větších či menších Sierr (pohoří), ale právě za tímto zapadalo slunce a rána odrážela první sluneční paprsky...tak jsem se tam vydal... Za několik dní se vracím zpět do Španělska, bude-li trochu času, mám v plánu Pyreneje. Budu trávit svůj pracovní čas v Zaragoze a to je co by kamenem kostelníkovic Toníček dohodil a zbytek doběhl...

V sekci Fotogalerie-Julské Alpy 03.-10.07.2010 jsem doplnil fotografie, které pořídila Martina. Jednak abych taky někde byl ;-) , ale hlavně jsou tam snímky z dobývání vrcholu Bavškého Grintavce, a tak...a tak se mrkněte.

          Ve dnech 3.-10.7.2010 jsme absolvovali Julské s pořadovým číslem 5. Tentokrát s nabitým programem, jenž se nám podařilo splnit téměř na 100%. V silně obsazené sestavě Martina, Leona, Honza I., Honza II., Michal, Vojta, Peťa, Kája a já. Tedy 9ks.           Našim prvním celodenním výletem byl výlet č.1 Velika Črnelska špica 2332m. Tuto trasu jsme absolvovali v kompletním složení s průběžnými, drobnými organizačními změnami. Start 4.7.2010 (druhý den pobytu) v 8:00 lanovkou na Kanin. Cesta do Škrbiny pod Prestreljenikom byla v pohodě (jak jinak…) a dále sestup po sněhových polích do sedla Prevala taktéž. Úbočím Lopy jsme se dostali do kamenného světa pod Črnelskou špicu k hřebeni Jelenku. Zhruba v těchto místech "došel", ne zcela doléčený, dech Martině, která se přes zápolení s chorobou rozhodla tuto cestu absolvovat. Následkem čehož jsme sku...

Jelikož se blíží naše další návštěva Julských Alp nedá mi to, abych Vás blíže seznámil s programem letošních výstupů. Nebudu popisovat výstupové trasy, jejichž podrobný popis najdete na http://www.hribi.net/izlet/flori-zadnja_trenta_bavski_grintavec_cez_kanski_preval/1/679/1203 (Bavški Grintavec) resp. http://www.hribi.net/izlet/flori-zadnja_trenta_jalovec_mimo_zavetisca_pod_spickom/1/6/175 a http://www.hribi.net/izlet/flori-zadnja_trenta_jalovec_cez_jalovsko_skrbino/1/6/174 (Jalovec), ale použiji více romantický podpůrný prostředek, přesněji výňatek z knihy "Ze života horolezce" od Julia Kugyho. Popis, který používá tento terstský horolezec-objevitel Julských Alp, je zcela jedinečný a skrývá v sobě pokoru k horám a bezmeznou lásku k tomuto pohoří. Přesuňme se tedy do srdce Julských Alp, do údolí Trenty a začněme se společně těšit na nové, objevné zážitky… Bavški Grintavec             Od úpatí trentského ...

V termínu 3.-10.7.2010 jedeme do Julek. …a tak jsem mrknul do mapy a vymyslel následující výlety… Výlet č.1 (s dětmi):                  Velika Črnelska špica 2332m Tůra začíná při vrcholové stanici lanovky na Kanin (postaja D - Podi) ve výšce 2202m, krátkým stoupáním a následným "hřebenovým" trekem až pod vrchol Veliké Črnelské špice 2332m cca 2h30min (celkové převýšení cesty 650m). K vrcholu Črnelské špice je možný výstup dle zájmu…věřím, že si tuto "vrcholovku" děti nenechají ujít…;-) Dále trasa pokračuje ke speleologickému bivaku. Zde je možno demokraticky rozhodnout, kudy bude trasa pokračovat dále. Varianta I. - přes Rombon 2208m do Bovce. Varianta II. - cestou Rupa do Bovce (kratší trasa). Výlet č.2 (poznávací):             Přírodní a historické zajímavosti Vodopád Boka; k pramenu řeky Soči; Kugyho památník (Julius Kugy); V...

…když španělská pracovní cesta pokračovala, resp. se opakovala. Našel se i den volna, kdy jsem (společně s kolegy Zdeňkem a poté i Michalem) vystoupal na "městské" kopce nad Malagou. Prvním z nich byl skalnatý dvojvrchol, který byl natolik dominantní, že nevystoupit na něj by byl skoro hřích. Když jsem hned první den kopec spatřil, bylo jen otázkou času, kdy se najde nějaká vhodná chvilka a já se budu moci dostat na jeho vrchol. Stále jsem pozoroval, kudy k vrcholu. Když jsem si byl téměř jist výstupovou cestou, rozhodli jsme se náš záměr, jedno španělské odpoledne, zrealizovat. Tato hora s dvojvrcholem nesla hrdý název. Monte San Anton (538 resp.547m.n.m.). Výstup byla velmi jednoduchá a krátká procházka, která byla ovšem velmi působivá a pohledem z vrcholů Svatého Antonína na celou Málagu, nám slnila všechny naše očekávání. …tamto místo, tam jsme dělali, tam jsme se koupali v moři… rozhodně za to stojí vyšlapat si tento kopec a sledovat krajinu trochu sho...

Děkuji Vám, za Váš čas strávený na tomto blogu. Mrkněte na fotky, budete-li chtít.

V prosinci 2009, v čase vánočním, jsem absolvoval několik krásných výletů do přírody a tak bych Vám rád tyto výlety přiblížil. První z nich byl, již tradiční (3.ročník), štědrovečerní výšlap s dětmi na Brdo 587m - nejvyšší vrchol Chřibů, nejbližšího "pohoří" mému bydlišti. Počasí bylo krásné, i když trochu pofukoval vítr, ale teplota se držela těsně kolem nuly, takže to nebyl úplně blátivý výstup. Letos byli kluci (Vojta a Peťa) asi nejlepší. Tak jim patří dík. Dalším výletem bylo povánoční vyluftování se v Hostýnských vrších, přesněji okruh z Vlčkové na Rusavu a zpět. Tento výlet jsme absolvovali v sestavě Martina, Lea, Jirka, Honza a já 27.12.2009. Trasa tohoto cca 13km okruhu byla následující: Vlčková-Kameňák, po modré turistické značce, kolem studánky U Ščůrovej k rozcestníku Pod Kuželkem 548m, dále po modré k dalšímu rozcestníku Pod Oklukem 578m až k cyklostezce č.5038, po které jsme přišli přes osadu Pod Grúněm na Rusavu. Tady jsme si dali oběd v restauraci Grúň (kančí ...

Konec roku se blíží, za dva dny tu máme prosinec. Začnu se pomalu ohlížet po dárcích na Vánoce. Jaksi mi to letos všechno ubíhá rychleji. Když se ohlédnu zpátky na letošní rok, tak musím konstatovat, že to byl z hlediska vysokohorského vyžití nejplodnější rok. Od počátku roku 2009 se začala vytvářet skupina, která postupně navštívila několik pohoří, jak menších tak větších, a dokázala zrealizovat poměrně hodně velice pěkných výšlapů. Takže kdo jsou ta skupina a o kom to tu píši? Jsou to především Lea a Martina, děvčata, která se držela od začátku do konce. Obě se snažila a jsou to skvělí partneři do hor. Díky. V oblasti mužského "personálu" to bylo složitější, neboť se to střídalo a přelévalo, ale každopádně uznání zaslouží Kája i bratr Jirka. Nevím na kolik si každý "vychutnal" jednotlivé výlety, ale je třeba říct, že jak hřebenovky na Malé Fatře a v Západních Tatrách, tak alpské ferratové výstupy, byly prostě náááádherné. O zakončení sezóny v Tatrách Vysokých si m...

Romantickým zakončením sezóny 2009 byl náš jedinečný výlet do Vysokých Tater. Dvoudenní akce, které jsme se zúčastnili jen ve dvojici Martina a já, měla lehce načrtnutou trasu. První den dosáhnout Zbojnické chaty (ze Starého Smokovce) a druhý den pokračovat přes sedlo Prielom a Poľský hrebeň na Východnou Vysokou a Velickou dolinou zpět do Starého Smokovce. Vše pokud to půjde… Dne 25.10.2009 jsme se definitivně rozhodli. Do Tater pojedeme a to hned v úterý 27.10.2009. Předpověď počasí nám byla nakloněna a tak jsme v 6:20 vyrazili směr Tatry. Zakončit sezónu a rozloučit se pro letošek s horami. Výbavu jsme zvolili spíše "lehkou" a tak záměr a výsledek byl částečně nejistý… Den první: Po příjezdu do Smokovce a přípravě k samotnému výstupu jsme vyrazili. Dnes můžu za sebe říct, že nechápu, proč jsme celé ty roky "šmatlali" na Hrebienok peši. Protože 4.90€ za osobu a za 5min. není zase tak mnoho v porovnání s nudnou třičtvrtěhodinovou trasou, holinami a vývraty, která st...

Podzimní tatrování 2009 zůstalo jen v myšlence, ale závěr sezóny přece MUSÍ patřit Tatrám. S největší pravděpodobností bude zredukovaný program na 2 dny, ale za to s pořádnou nadílkou sněhu ;-) Tak hore zdar! A těšme se... Aleš P.S. Termín z důvodu upřesnění neuvádím (hrubý nástřel - 1.pol 11/2009)...a malá nápověda, Východná Vysoká by mohl být jedním z cílů, nebo Ľadový štít...?

Milí přátelé, Stíny se prodlužují, dny se zkracují a blíží se nezadržitelně podzim. A protože se blíží podzim, blíží se pomaličku i závěr letošní VHT. Vzhledem k tomu, že se již několik let po sobě stalo tradicí navštívit v těchto časech Vysoké Tatry, tak tomu letos nebude jinak. Připravil jsem prodloužený víkend v Tatrách, který bych nazval - Podzimní tatrování 2009. Hlavními hřeby tohoto prodlouženého víkendu by měly být Jahňací štít 2229m (první den), Veľká Svišťovka 2038m (druhý den) a Východná Vysoká 2429m (třetí den), do třetice to nejvyšší ;-) Kdyby to jen trochu šlo, objednal bych i luxusní počasí, nejlépe takové jaké nám vyšlo v loňském roce, tedy v roce 2008. Loňský trek byl v termínu 25.-27.10.2008 a na kopcích již byl sníh. Tento letošní, o tři týdny dřívější, termín by měl, doufejme, umožnit absolvovat připravený plán bez zimní výbavy. Přesto, ale doporučuji nezapomnět přibalit lehké rukavice, které určitě uneseme a na stinných místech (Priečne sedlo, Prielom…) nám rozhodn...

…Roháče jsou za námi a tak bych Vám rád přiblížil naši cestu a trasu a podělil se s Vámi o krásné zážitky, které jsme prožili. Začněme od čtvrtka 27.8.2009. Celá polovina výpravy ve složení Jirka a Leona odcestovali do podtatranské kotliny, aby uspořili pár ranních hodin. Druhá polovina mezitím doma pilně balila věci, chystala vše aby dobře dopadlo a tak trochu se modlila, aby vyšlo počasí, abychom se potkali se skupinou A, aby se to líbilo etc. V pátek ráno skupina B vyráží směr Zverovka z Otrokovic. Je 03:35 a my vyrážíme. Teplota, tlak, rosný bod - vše v naprostém pořádku. Možná by bylo dobré odhalit skupinu B… Takže Martina a já. Dostatečně vyspaný (šel jsem do postele ve 23:30 a ve 2:30 jsem byl již na nohou, ale stačilo to) a správně nabuzený bereme kilometry útokem. Před Kubínem (Dolným), telefon…ha, něco se děje. Ale nakonec vše jak má být, jen trochu posunutý příjezd resp. začátek treku… 28.8.2009 08:06 Vyrážíme ze Zverovky 1035m, po modré k sjezdovkám pod Salatínem. Čas výstu...

Rádi bychom se Vás touto formou zeptali na Váš názor na ADN AdventureTeam. Za Vaše názory předem děkuje Váš AdventureTeam

AdventureTeam je uskupení nadšených příznivců vysokohorské turistiky a milovníků přírody vůbec. Snažíme se ukázat Vám přírodu a hory v celé jejich kráse. Pokud máte to správné nadšení a toužíte po dobrodružství, tak AdventureTeam je právě pro Vás. Nabízíme individuální program, "šitý" na míru. Procházky přírodou i vysokohorské tůry. Programy na prodloužené víkendy i týdenní akce. Zajistíme dopravu, ubytování, pojištění a program. Vše na přání. Můžeme Vám poradit a doporučit "co a jak"? Stát se členem AdventureTeamu je tak snadné! Přidej se k nám! V případě jakýchkoliv dotazů, podnětů či připomínek nás neváhejte kontaktovat elektronickou poštou adn.adventure@atlas.cz Děkujeme Váš AdventureTeam

1.den Zverovka - Žiarska chata (přes Brestovou, Salatín, Baníkov) 8:15 Popis trasy: Zverovka - zajímavá polana při ústí Látané doliny, významná jako východisko na hlavní hřeben ZT z oravské strany. Brestová - Plochý travnatý vrchol v hlavním hřebeni ZT. Z vrcholu kruhový rozhled. Salatín - výrazný skalnato-holný dvojvrchol v hlavním hřebeni ZT. Na SV a JZ vybíhají dva boční hřebeny. Vrchol poskytuje pěkné výhledy. Skriniarky - bralnatá a značně členitá část hlavního hřebene ZT mezi Salatínem a Spálenou. Úsek nad tzv. Zvonem, zabezpečený řetězy, se považuje za jeden z nejexponovanějších v hlavním hřebeni. Baníkovské sedlo - výrazné a velmi významné VH sedlo mezi Baníkovem a Pacholetem. Křižovatka turistických tras. Baníkov - výrazný mohutný vrch v hlavním hřebeni ZT s vybíhajícími rozsochami. JV svahy vytváří typický ledovcový kotel se sráznými severními svahy. Turisticky přitažlivý, velmi vyhledávaný vrchol, se zajímavými náročnými výstupovými trasami. Začátek náročného přechodu ...

Ve dnech 22.-26.7.2009 jsme prožili několik překrásných dní uprostřed Julských Alp a taky částečně u moře v Itálii. Jak jsme je prožili? Hned v úvodu musím podotknout, že očekávaná sestava Jirka, Leona, Martina, Kája a já se smrskla na pouhou čtveřici. Jirka, pracovně vytížený, musel zůstat doma a tak jsme byli společně s ním, alespoň prostřednictvím mobilního telefonu. Dá se říct, že měl informace z první ruky a tak s námi vlastně tak trochu byl. Byl s námi taky z toho důvodu, že byl tak strašně hodný a dal nám k dispozici skvělou "švédskou ocel" na cestu. Takže za to mu patří obrovské díky. Díky! Bylo ráno 5:30 22.7.2009. Všichni jsme byli na značkách ;-) A mohlo se vyrazit. V 5:40 jsme startovali směr UH Tescouuu. Na plechy, neboť byly v akci. Zprvu jen letákově, následně i reálně… Ale rychle pryč a správným směrem… Následovala Břeclav, Bratislava, Vídeň…až Tarvisio a Soča. Podle "letového plánu" jsme měli přistávat ve 13:00. Podařilo se. Byli jsme dokonce natoli...